HomeCalendarFAQSearchMemberlistRegisterLog in

Share | 
 

 Podzimní bouře

Go down 
Go to page : Previous  1, 2
AuthorMessage
Prozřetelnost

avatar

Poèet pøíspìvkù : 10
Join date : 2017-07-21

PostSubject: Re: Podzimní bouře   Sat Dec 30, 2017 2:53 pm

Šílený zmatek který nastal obranou španělů přerostl v šarvátku, ve které na první pohled nebylo jisté kdo vlastně bojuje proti komu. To ovšem nezabránilo Mazikeen v tom, aby si sama nevybrala strany - a jako první ze všech kdo pláž sledovali ze skalisek nad ní, nezaklesla své zbraně do těch nepřátelských. Štěstí jí přálo v tom, že španělský voják se kterým se pustila do potyčky byl - alespoň na první pohled - natolik vyvedený z míry tím, že se ho pokouší zabít o hlavu menší dívka, že se stal až komicky snadným terčem. Také brzy zemřel, s velmi překvapeným výrazem ve tváři.
Kapitán Martinéz, který se, dle svého nejlepšího vědomí a svědomí stále pokouší zachránit celou situaci je vcelku v bezpečí. Zdá se, že společné síly té šílené dívky, Flintovy a jeho posádky si se zbytkem vzdorujících vojáků poradí velice rychle. Otázkou zůstává, jak si celou situaci vyříkají kapitáni mezi sebou. Prozatím se mu ale podařilo od dalšího boje odradit jednoho svého zraněného námořníka a, i když to znamenalo že bude až po lokty od cizí krve, se pokusil zachránit i toho Flintova.
Samotný rezavý kapitán, který měl tohle krveprolití na svědomí - ač se na první pohled nezdálo, že by mu to dělalo velké starosti, mezi tím několika slovy poslal místního doktora o patřičných míst. Přesněji řečeno zpět pro jeho lékařské vybavení. Zjevně dle svého úsudku nepotřebuje další bojovníky. Sám se však do boje zapojil.
S tím, jak postupně ustává boj naplní pláž místo řinčení zbraní oddechování přeživších, kterým se jen velmi pomalu vrací zběsilý tlukot srdce do normálního tempa. A promočení piráti stojí nad nehybnými těly jako monumenty dokazující, že v New Providence nic není jisté a lidský život už vůbec ne.

Kapitán Flint:
Ohlušující rána lodního děla ukrytého pod troskami ho na moment zbavila rovnováhy, zvířený písek zaštípal v očích. V prvních několika vteřinách po výstřelu si nedokáže všimnout obratné dívky bez strachu se vrhající do bitevní vřavy, ani toho, zda ho skutečně Tobias poslechl a konečně začal plnit svou roli doktora. Teprve když, již vlastně zcela automatickým pohybem, sevře jílec své šavle a připojí se ke svým mužům znovu se začne zcela orientovat. Boj je krátký a jistě by byl kratší kdyby ti zatracení španělé neměli přichystanou léčku. Podaří se mu z něj přesto vyjít bez zranění, alespoň bez žádného, kterého si je vědom a předpokládá že veškerá krev na jeho tváři i šatech nepochází z jeho těla.
Jakmile se vše znovu utiší, konečně má také šanci rozpoznat co za blázny si udělalo dýchánek s nepřátelskými vojáky. ,,Kapitáne." Jednoduché přikývnutí jako pozdrav Martinézovi, avšak beze stop jakéhokoli respektu. Dle jeho úsudku udělal jedinou správnou věc a pokud s tím bude mít tmavovlasý Bastard jakýkoli problém, bude muset se svým vyjádřením k věci počkat, než se Flint postará o následky boje. Začínají se kolem něj shlukovat přeživší z jeho posádky, tedy ti tři kteří jsou toho schopni. ,,Kdo chybí?" Nechá si vyjmenovat jména dvou, kteří s nimi příště již nevyplují. Jeden zemřel při výstřelu, druhý je v bezvědomí a není jisté, zda se probudí. ,,Jeden z vás bude k ruce doktorovi. Vy dva se dejte do pořádku a začněte prohledávat trosky, chci vědět proč španělská loď skončila tady." Vzhledem k tomu, že neuposlechnou ihned, mírně zvýší hlas. ,,Okamžitě!"
Teprve potom otře svou šavli o kabát a zasune ji zpět do pouzdra - a zaměří se na tmavovlásku. Přejde k ní rázným krokem, na první pohled není možné říci, jestli je rozčilený, nebo má obavy. Přece jen o ní Jeane hovořila jako o své nové přítelkyni a pravděpodobně by neudělalo dobrý dojem, kdyby se jí v jeho společnosti něco stalo. ,,Jste celá?" Pohledem si ji měří od hlavy až k patě, jako malé, promočené kuře. V případě, že mu potvrdí, že se jí nic nestalo, nedočká se ale ulehčeného úsměvu, či něčeho vzdáleně tomu podobného. ,,Zbláznila jste se, dámo? Pokud bylo vaším cílem udělat dojem, prosím. Ale i k tomu je možné najít lepší příležitosti." Dobrá, tak je skutečně rozčilený. Zároveň ale otevřeně přiznává, že její jednání bere na vědomí. Sice ho možná považuje za hazardní, nepromyšlené a zbrklé... ale že ho bere na vědomí, že si uvědomuje, že řeči o ní možná budou pravdivé.
Back to top Go down
View user profile
Tobias Morris

avatar

Poèet pøíspìvkù : 16
Join date : 2017-08-24
Age : 38
Location : New Providence

PostSubject: Re: Podzimní bouře   Sat Dec 30, 2017 3:02 pm

Tohle je šílené. Šílené. Nejprve byl rozhněvaný kvůli tomu, že ho Flint považuje za pravděpodobně zcela neschopného, když ho vyřadil z boje. A pak pro změnu kvůli tomu, že jen co se boj uklidnil zjistil, kolik bude mít práce. Naštěstí mu jeden z pirátů nabídl pomoc. Sice mu to připadalo trochu podezřelé, ale v situacích jako je tahle je lepší se na nic neptat. ,,Nad pláží mám koně. Vezmi si ho a zajeď do města pro vůz, potřebujeme ho dostat někam pod střechu." Mávne rukou směrem, kde přibližně nechal svého hnědáka když prochází mezi stále teplými těly. Ani jeden ze španělů nepřežil, třem pirátům již také nepomůže. Toho chudáka, který ale přišel o ruku možná ještě zachrání.
Než se pirát, kterého vyslal do města vrátí, zkontroluje zda je provizorní zaškrcení paže v pořádku. Nic víc tady neudělá ani on, v dešti a s promrzlýma rukama. Vstane od muže v bezvědomí, ke kterému přiklekl, otře si prsty od krve do kabátu a rozhlédne se. ,,Všichni jsou celí, nebo někomu něco schází?" Flint se už zase baví s tou holkou, druhý kapitán, který se ukázal být tím se kterým mluvil na oslavě je jen nedaleko od něj a vypadá, že každou chvíli vybuchne. ,,Hej, kapitáne. Co vaši chlapi?"
Back to top Go down
View user profile
Jeane Janis Petterson

avatar

Poèet pøíspìvkù : 16
Join date : 2017-07-21
Age : 24
Location : Nassau

PostSubject: Re: Podzimní bouře   Sat Dec 30, 2017 3:18 pm

Jako kdyby nestačilo, že kvůli tomuhle hroznému počasí mají všichni mizernou náladu a v hostinci to každým dnem vypadá více a více jako v kotci plném divokých psů, nad městem se rozlehlo zadunění, které si nikdo kdo žije v Nassau nemůže splést s hromem. S rozpuštěnými vlasy spěšně odloží knihu a jen v bílé košili a červené sukni vyběhne ze svého pokoje, seběhne schody do výčepu a pohledem pátrá po komkoli, kdo by mohl něco vědět. Velmi rychle jí do zorného pole vpadne Silver. Okamžitě se k němu vydá, chytí ho za loket a odvede kousek stranou, což v husté změti pirátů, kteří ani opilí nemohli přeslechnout známý zvuk a začínají se dožadovat vysvětlení, není nic snadného.
,,Chci vědět co se děje." Pouští jeho paži a z modrých očí jí srší blesky. S lišáckým úsměvem a podmanivým tónem je jí sděleno, že nejspíš o nic nejde. Že v přístavu nikdo nestřílí, na obzoru není žádná loď a jediná zajímavá věc co se stala je, že se pár lidí, včetně Flinta, vydalo prozkoumat nový vrak na Hřbitov lodí. Přikývne, pořád zcela nepřesvědčená o tom, že se nic neděje. ,,Postarejte se o to, aby se nepozabíjeli. Když nic nepomůže, pošlete je k Brianě, útratu zaplatím." Kývne směrem k pirátům v hostinci. Ti méně opilí již chtějí vycházet do deště aby zjistili co se stalo, ti více rovnou sahají po zbraních.
Pak sama vyjde do neutuchajícího deště, nezdržuje se ani tím, aby si vzala kabát. Před hostincem odváže koně, který je nejblíže, vyšvihne se na jeho hřbet a s odhalenýma nohama a vykasanou sukní ho pobízí k rychlému běhu. Zkrátka se nemůže zbavit dojmu, že se něco stát muselo. Nikdy nezažila že by někdo střílel z děla jen tak pro zábavu.
Back to top Go down
View user profile
René Martinéz

avatar

Poèet pøíspìvkù : 27
Join date : 2017-08-19
Age : 44

PostSubject: Re: Podzimní bouře   Sat Dec 30, 2017 10:31 pm

Zuří a kdyby neměl ještě další zařizování, vzal by to rovnou k flintovi, takhle ale nemohl, navíc tu jheště byla vřava. Naštvaný se rozhlížel okolo a pořvával na svoje muže. "Tak jo, raněné na jedno místo a ošetřete co jde, postarejte se aby jsme je dostali k nám, tam se o ně postará ernesto. Aamile, ty máš dočasně velení, musím si něco vyřídit s tím dementním řezníkem, co si říká kpitán Flint!" Dobře ví, že takhle o něm mluvit není zrovna bezpečné, aale sám je kapitán a zrovna teď mu moc nezáleží na tom, co si o něm bude flint myslet. Jediné, čím si je jistý je fakzt, že právě kvůli němu umřeli členové jeho posádky, dlší jsou zranění a zaplatli se do zbvytečného boje hned potom, co soupeře přesvědčil, aby se vzdali.
Když ho osloví doktor, už jen hledá, kam vlastně ten Flint zmizel. Jelikož ho zrovna zahlídl, tak se nehodlá s doktorem příliš rozmlouvat, i tak má ale dost rozumu, aby mu ukázal směrem k jeho posádce, než vyrazí napříč bitevním polem k flintovi."Tam jsou." Čím dřív se ošetřej, tím líp.
I přez vztek, který ho naplňuje je ještě schopnej přemejšlet nad blahem jeho posádky, což je podle všeho něco, čeho flint není schopnej, i když je zcela v klidu. Po cestě mu nevadí, že překročí mrtvoply, nebo že občas musí z cesty odkopnout kus trosek, ale jde prostě rovně přímo k flintovi, když už je blíž, začne na něj řvát.
"Ty zatracenej imbecile!! Jsi úplně blbej, nebo se jenom vyžíváš v zbytečným riskování lidskejch životů?! Uvědomuješ si vůbec(?!), co jsi proved?! Tušíš alespoň, co teďka udělá španělský námořnictvo?! Odpověz!!" Řve na flinta jak na malýho fracka, jako by snad flint nebyl nic jinýho, než rozmazlený dítě, který právě překonalo hranici toho, co si může dovolit a je mu celkem jedno, jak na to zareguje flint, má jednu nabitou pistoli a ta je proti flintovi při jejich současné vzdálenosti víc než dost, protože i když jsou blízko, tak ne tak blízko, aby něco s mečem stihl udělat dřív, než ho zastřelí, to se ale časem změní, protože se stále přibližuje. Na tonm však nezáleží, on je v právu a moc dobře to ví. Kdyby nezakročil flint, mohli si s nima dělat co budou chtít a to včetně zabití bez ztráty jediného muže.
Back to top Go down
View user profile
Guest
Guest



PostSubject: Re: Podzimní bouře   Fri Jan 05, 2018 10:25 pm

Poté co se bezhlavě připojila do bitvy, která se jí zcela jistě netýkala, měla co do činění s dvěma protivníky. První z nich byl, zdá se, natolik vykolejený, ať už z jakéhokoli důvodu, že se při jejich střetu ani trochu nezapotila. Historicky poprvé ostří jejího meče propíchlo něčí srdce a způsobilo smrt, což si v tu chvíli nebyla schopna plně uvědomit, protože se na ni vrhl druhý voják; vysoký, statný a zkušený muž v nejlepších letech; který byl svědkem smrti svého spojence. Souboj s ním byl delší a vyrovnanější. Sic i on padl pod ostřím jejího meče, podařilo se mu uštědřit jí nehezký šrám, nikterak hluboký, o to neméně ale bolestivý, na pravém boku, kterého si kvůli adrenalinu kolujícím v žilách nevšímala a rozhlédla se kolem sebe. Bitva skončila stejně rychle, jakož i započala. Teprve až poté, co se ujistila, že uniformovaní již nepředstavují hrozbu, vrátil se pomalu se zběsilý tlukot jejího srdce a zrychlený dech do původního stavu, načež si s hrůzou uvědomila, že připravila o život rovnou dvě osoby. Dva muže, kteří už nikdy nespatří své blízké... a jejichž tváře ji budou pronásledovat do konce jejího života. Hrdlo se jí sevře a oči hrůzou vytřeští, když zazří mrtvoly a vážně raněné povalující se na zemi. Rozechvělýma rukama očistí svůj meč promočenou látkou kabátku a uschová ho na své místo, v naději, že tam nějakou chvíli zůstane. Pomalu se nadechne, respektive procedí vzduch skrz zaťaté zoubky a trhne sebou, když se připomene její zranění. Zažila i horší, avšak nic příjemného to není.
Rázné kroky blížící se k ní milosrdně přerušily proud jejích roztěkaných myšlenek a odsunuly je do pozadí. Jakož dnes podruhé, poctil ji svou přítomností kapitán Flint, nyní naladěn o něco hůře než na skalách, avšak překvapivě projevující... starost? Pozvedne hlavičku a mírně ji nakloní. Usilovným přemýšlením o významu jeho pro ni nepochopitelné otázky zkrabatí čelíčko a tázavě se zadívá do jeho ostře řezaného obličeje, než svým pohledem těkne na sebe samu. Žádná končetina jí nechybí a pomine-li ošklivé škrábnutí od meče na pravém boku, zdá se být, z fyzického hlediska, v pořádku. Na ráně má přitisknutou dlaň, aby aspoň trochu utlumila ostrou bolest a snad i s trochou štěstí skryla krvácení. Přikývne proto v souhlasu, než ale stačila něco zamumlat v odpověď, předvedl jí kapitán, že být jedním z podnětů jeho rozčilení není zkušenost, kterou by si člověk chtěl ještě někdy v budoucnu zopakovat. Leč to v prvních vteřinách vypadalo, že měl obavy o její maličkost, což je nepochopitelné samo o sobě, tohle klamné zdání bylo co nevidět napraveno. Není pochyb o tom, že je rozzlobený, k čemuž mu očividně zadala důvod, aniž by si toho byla předem vědoma. "Pouhá díky stačit." Odpoví na jeho výlev tónem hlasu postrádajícím jakýkoli náznak čehokoli, podpořeným nicneříkajícím, striktně kontrolovaným výrazem. Pouze barva jejích očí ztmavla o jeden odstín, nyní připomínající bezednou temnou studnu, na jejíž dně se rozhořely dva zlostně plápolající plamínky. Vzdorovitě pozvedne bradičku, ač s vědomím, že nyní příliš důstojně nevypadá. V bitevní vřavě vítr shodil z její hlavy klobouk, jedinou ochranu před neutuchajícím deštěm. Uvolněné pramínky z copu se lepí k jejím tvářím a namodralé rty se jí chvějí vinou drkotání zoubků, které je znatelné i přes stále bolestně zaťatou čelist. Cítí se jak malé neposlušné dítě, které neuposlechlo příkazu a je za tento prohřešek přísně káráno. Ale kapitán Flint není oprávněn jednat s ní tímto způsobem. Nikdo, NIKDO, už s ní nebude jednat tímto, ani obdobným způsobem. Není v jeho službách... a pro Boha, vždyť si s největší pravděpodobností nepamatuje ani její jméno! A i kdyby přišla svou zbrklostí a nerozvážností k úhoně, zodpovídá se pouze sama sobě. Na druhou stranu, i přes své nynější rozpoložení si je dobře vědoma toho, že je třeba obrnit se trpělivostí. Je pro ni důležité předvést charismatickému Irovi, že se dokáže postavit kritice, byť vyřčené neprávem, čelem, i když nemá daleko k tomu, aby si ukousla jazyk. Kdo ví, jeho kapitánská pověst ho zdaleka předchází a není vyloučeno, že by se možná jednoho dne směla k jeho posádce připojit. I přes své přesvědčení však tichounce zakleje ve svém rodném jazyce, načež zhluboka nabere vzduch do plic a zadívá se pirátovi do očí. "Chtěl vy tím snad říkat, že já dojem udělat?" Otáže se následně. Nenamáhá se složitě vysvětlovat, že udělat dojem jejím záměrem nebylo; tedy ne tím hlavním a prvotním. Stejně by jí nevěřil. Místo toho zvolila zdánlivě drzejší cestu, jak mu ukázat, že se jí jeho povýšené jednání příčí. Odpustila by mu ješitnost, kdyby neurazila tu její. Ostatně, neudělala nic jiného, než že následovala jeho příkladu.
Ošklivá slova - o jejichž významu nemusí nikterak uvažovat, poněvadž je s nimi velmi dobře obeznámena - doléhající k jejich uším prozatím ukončila rozhovor, který spolu vedli. Otočila se směrem, odkud rozzuřený hlas zněl, aby zjistila, kdo si troufá hanit nebezpečného kapitána. Mírně nakrčí čelíčko a sevře rukojeť své dýky. Nezná onoho troufalce jinak, než jako vůdce skupiny, které prakticky zachránili krk, tento fakt ale nic nemění na tom, že zbaběle míří na Flinta střelnou zbraní, což si protiřečí s čestným soubojem. Ve způsobu, jakým se přibližuje a především nepříčetnému výrazu z něj cítí nebezpečí, mířené pouze proti Flintově osobě. Jí si, zdá se, pro samý vztek ani nevšiml. Pozorně a obezřetně pozoruje každičký sebemenší pohyb připravena zasáhnout, nikoli však proti němu, nýbrž proti tomu, co chystá provést. Copak nebylo prolito dost krve?
Back to top Go down
Sponsored content




PostSubject: Re: Podzimní bouře   

Back to top Go down
 
Podzimní bouře
Back to top 
Page 2 of 2Go to page : Previous  1, 2

Permissions in this forum:You cannot reply to topics in this forum
New Providence :: Události-
Jump to: